Porodní techniky
Využití techniky nám dává pocit bezpečí, jistotu, že vše máme pod kontrolou. Občas ale dochází k přecenění vymožeností moderní doby na úkor přirozenosti. Zejména od doby, kdy se téměř veškeré porody přesunuly do nemocničních areálů, začalo se ve velkém měřítku spoléhat na využití moderní techniky. Toto uplatnění má samozřejmě své nezastupitelné místo a v mnoha případech za něj můžeme být opravdu vděční, jen je třeba ji vhodně uplatňovat a nezapomenout brát ohled také na psychickou a sociální pohodu matky, nenechat vytratit z porodnic osobní kontakt.
Již od počátku těhotenství se snažíme kontrolovat jeho průběh. Žena je pravidelně připojována na "monitor", který má za úkol sledovat děložní činnost a ozvy dítěte, často se též provádí vyšetření ultrazvukem.
Císařský řez
Pro dnešní dobu je charakteristické zejména vysoké využívání císařských řezů při porodu. Pro mnohé je tato představa možná příjemnější než přirozená metoda porodu, ale i zde se jedná o velký zásah do těla ženy, což by nemělo být podceňováno. K rozhodnutí pro císařský řez svádí jak obavy lékařů před možnými komplikacemi, tak i strach samotných rodiček. V této oblasti se vedou neustálé diskuse, co je vhodnější pro klidný příchod dítěte na svět. Tradovaným pravidlem však zůstává, že císařský řez by měl být volen spíše v případech, kdy to zdravotní stav ženy vyžaduje.
Nástřih hráze
Mezi velmi často užívané procedury patří epiziotomie neboli chirurgický nástřih hráze, tedy tkáně mezi pochvou a konečníkem ženy. I zde můžeme najít klady i zápory, zastánce i kritiky. Od lékařů je možné se dozvědět, že tato technika předchází trhlinám, které by jinak vznikly. Jako další důvod, proč ji provádět, je také uváděno její preventivní působení proti poškození dna pánevního, výhřezu orgánů či močové inkontinenci. Jako poslední lze zmínit ochranu dítěte před následky možných komplikací.
Za rizika naopak můžeme považovat nadměrnou ztrátu krve, bolestivé zjizvení a poporodní bolesti. Toto vše může mít vliv na pohodlí ženy a následně též na vytvoření pevné vazby s dítětem. V literatuře bývá poukazováno na skutečnost, že u žen, které měly provedenou epiziotomii, je při dalším porodu mnohem větší pravděpodobnost, že se potrhají.
Epidurální anestezie
Celkem frekventovanou se dnes stává též možnost epidurální anestezie. Jako její rizika lze uvést zpomalení první a druhé doby porodní, horečku a častější nutnost použít kleště. Samozřejmě zde volba záleží na ženě, co je jí samotné milejší. Pro průběh porodu je také velmi důležitá poloha ženy. Ženy, které rodí ve fyziologicky normální poloze, vstoje nebo v podřepu, jsou méně náchylné k dalším možným komplikacím.
Alternativní porod
Stále častěji se vedou diskuse o alternativních možnostech porodu, tedy o těch, které probíhají bez aktivního zasahování lékaře do jeho průběhu. Celá myšlenka tohoto přístupu tkví zejména v důvěře v ženu, že je její vlastní přirozeností schopnost porodit dítě.
Je zde respektováno intuitivní chování rodičky a personál se má snažit ženě spíše pomáhat, než jí nakazovat, co je vhodné dělat. Zásahy zdravotníků jsou minimální a nad techniku je stavěn lidský přístup a důraz na pohodu matky.
U nás je však prozatím povědomí o alternativních porodech jen málo rozšířené a daleko častěji se svěřujeme do rukou odborníků, kteří náš porod řídí. Za možný důvod lze považovat i ztrátu pocitu, že těhotenství a porod jsou přirozenou součástí života.
Jakým způsobem jste rodila vy? Máte zkušenost s alternativní metodou?
Komentáře (3)
Já jsem taky rodila císařem, protože synek byl zadečkem napřed a mysleli si, že bude velký. Prý taky není dobrý, že by si tlačil při porodu na pytlíka. Nechala jsem si píchnout epidurál a šlo se na to. Císař sice nebolí, ale je to dost nepříjemné, když necítíte nohy… Po císaři jsem se hojila dobře, druhý den jsem vstala z postele a šla se vysprchovat, třetí den už jsem měla malýho u sebe a čtvrtý den jsem byla bez léků a normálně „běhala“. Jsem zvědavá jak to bude při druhém, určitě bych chtěla rodit přirozenou cestou! Evě přeji hodně štěstí při porodu dvojčátek!!!
Já jsem dcerku zkoušela napřed rodit normální cestou asi 15 hodin – byla zadečkem napřed ale byla malá tak by to šlo. Ale po15 hodinách odtečení plodové vody a zkoušení normálního porodu mě dcerka zůstávala pořád navrchu. Nakonec mě vzaly na císaře píchly mě epidurál na žádost, abych dcerku mohla hned po porodu vidět. Nekonec jsem se dozvěděla že by se normálně ani nenarodila protože visela na pupeční šnůře a dolů by jen tak nešla. Tak jsem byla ráda že jsem na císaře šla. Teď jsem těhotná podruhe a čekám dvojčátka jsou dobře obrácení hlavičkami dolů, ale doktor mě pořád přesvědčuje že půjdu na císař , když jsem byla poprvé, ale já bych je chtěla rodit normálně. Protože po císařském řezu jsem se hojila dva měsíce a jizva mě pořád zlobí a představa že je nebudu moct pořádně pochovat. No uvidíme jak na tom budeme. Přední je mě zdraví těch malých a i mě, tak se uvidí jak to dopadne. Termín mám 8 dubna.
Já jsem rodila císařským řezem, protože to byla nutnost. Sice je to pohodlné v tom, že samotný porod vás nebolí, ale myslím si, že pak je to horší v tom, že hned po porodu jsem teda fit nebyla, jizva mi bránila ve spoustě věcí a to nemluvím o tom, jak moc špatně se mi hojila. Dodnes mi jizva na břiše vše připomíná, myslím si že porod přirozenou cestou je lepší.